Pohľady

Má vílo, má touho, moje snění,
mé zvrácené rozptýlení.
Jen ležet obdařen nahotou těl.
A hyeny ať se smějí!
Vás miluji, nemohu jinak,
jen dát jim to potěšení,
ubohou duši rozervat.
Tak žerte!
I do skonání světa,
snad vzpomínat mám na ta krásná léta?!
Ať raději zvony bijí naposled,
šibenice zdá se být nadohled...
Tak žerte!
Svorka prokletá,
zlomte už mé kosti!
Nacpěte svá břicha do sytosti...
Prosím, žerte...